O princezně Cytoplazmě

z cyklu Pohádky pedofilní chůvy

Bylo jednou jedno chudé království a v něm žila křehká, krásná a něžná princezna Cytoplazma. To království bylo tak chudé, že na zámku neměli ani sprchy. A tak se stalo, že když byly Cytoplazmě tři roky, utopil se její tatíček král v záchodové míse, kde si myl hlavu. Princeznu od té doby vychovávala jenom matička královna, a proto byla tak jemná a křehká. Když jí bylo patnáct, dostala matička choleru. Poté, co dvorní zvěrolékař královně oznámil, že už nevydrží déle než týden, zavolala si ke svému loži milovanou dcerušku. „Nebudu mít na onom světě klidu, nevezmeš-li si předtím, nežli tě opustím, nějakého hodného muže,“ špitla ztrápeně.
Ihned nato se dalo vytroubit, že se hledá ženich pro princeznu Cytoplazmu. Ze všech krajů šírého světa se sjeli dva uchazeči. Spanilý Jochen a ošklivý hromotluk Pacička. Princezna prohlásila, že si vezme toho, kdo sní horší věc. Hromotluk Pacička byl sice staré prase, ale přesto se rozhodl, že si své vítězství pojistí. Když spanilý Jochen usnul, vzal pilku zlodějku a nenápadně mu odřezal od těla všechny končetiny včetně hlavy. Je tedy logické, že se tak Jochen nemohl zúčastnit soutěže o ruku něžné princezny Cytoplazmy. Protože ta ale smradlavého hromotluka Pacičku nechtěla, odcestovala do starého kouzelného pivovaru pro živé a mrtvé pivo, aby Jochena zachránila. Když se vrátila, polila Jochena mrtvým pivem, a všechny končetiny včetně hlavy mu zase přirostly k tělu. Pak však dostala žízeň a všechno živé pivo vypila. Jochen tak zůstal mrtev a Cytoplazma si musela vzít hromotluka Pacičku.
Když se to dozvěděla matka královna, okamžitě umřela. Po svatbě pak trápil Pacička Cytoplazmu tak dlouho, až ji utrápil k smrti.

A to je milé děti konec dnešní pohádky. Přeji vám klidné spaní s rádiem Paranomázie.