Zima a Vazelína
Ačkoli přišel příliv toho dne o něco rychleji, nic to nezměnilo na špatné náladě hajného Robátka. Jeho barák byl určen na vodstřel. „Nevěřim,“ řekl hajný již po několikáté a náhle oněměl úžasem. V písčině před ním se plácala kouzelná chobotnice. Natáčení dalšího dílu Pobřežní hlídky mohlo začít. „Ještě chybí Pavla Kapitánová,“ řekl Steven Spielberg. „Nejlepší bude, když tam nasadíme trubku.“ Rozpočet byl zkrátka jako vždy napjatý. Ale přesto předseda vlády všem poděkoval, že odkládají své věci na mrskačovo. Náhle všichni zmizeli v jakýchsi roztodivných dimenzích. Zůstala tu jen jedna studentka. Sedla si na vodou omletý kořen staré vrby a přemýšlela. A pak umřela. S odlivem odešla i poslední šílená vize existence jsoucna, tudíž si nikdo nemohl nechat provést plastickou operaci ušního lalůčku. A to už z lesa přišla tma. Zlatý klíč zarachotil v nebeském zámku a obradkovaný plagiátor začal zpívat I Wanna Be A Hippy. Zlatý klíč zarachotil v zámku podruhé. Všechno ztichlo v napjatém očekávání. Zlatý klíč zarachotil potřetí. Nic dalšího se však nestalo a tak veselý Jochen přeskočil kaluž. Klusácká sezona v pražské Chuchli mohla začít. Na start se postavil kůň Fikus. Miodrag Mertha vypískl radostí a ochrnul. Přes kaluž už nikdy skákat nebude. A jestli neumřeli, tak se dívají na televizi dodnes. Co to plácáš? Zase jsi byl celej den v hospodě, ty prase vožralý!
Víc Pepsi za míň peněz
Kategorie: Povídky
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat