Bizarní katalyzátor

Zima a Vazelína

Toho dne se Kája vůbec nevyspal. Smrad, který se vinul z jeho pojízdného akvária, byl nesnesitelný. Když se ještě k ránu rozptýlila jeho postel do prostoru, definitivně ztratil trpělivost. A hlavně přestal toužit po své tajné lásce, která jej přitahovala luzným zjevem. Z Kájových úst vylétl zcela nečekaně netopýr. Není divu, vždyť jen jeho dívka se mohla pochlubit tím, že jedno oko měla hnědé a druhé žádné. Ke všemu se zlomila tyčka. Tyčka, která úzce souvisela s již zmíněným akváriem. Tyčka, na níž celou svou vahou spočívala Kájova existence. Uvědomil si, že dnes nastal rozhodující den v jeho životě. Dnes totiž uplynulo přesně stočtyřicetdevět dní od jeho druhého narození. Teprve druhého narození, protože je možné, aby se narodil desetkrát. Pokud ovšem nevypije žádné pivo. Pivo, ten zrádný nápoj, který na jeho planetu dováželi zlí Pozemšťané ve snaze ovládnout celý vesmír. Kája otevřel lednici a poslepu vytáhl láhev. Neváhal ani okamžik, otevřel ji a už polykal první chmelové doušky. Netrvalo dlouho a obsah láhve pozbyl své původní podoby. V Kájových útrobách začalo divoké vření a on cítil, že události nabraly spád. V příštím okamžiku se proměnil v poněkud bizarní katalyzátor. Už nebylo více Káji, to pouze pivo zaznamenalo své další vítězství nad nebohými tvory. Nebe zašumělo a vcuclo se do sebe sama.