Křivé zrcadlo

Zima a Vazelína

Toho večera pobíhal výčepák zmateně po lokále a volal: „Která svině mi ukradla zapalovač?“ Žížala Maxa protáhla hlavičku škvírou v podlaze a pšíkla. Pučmeloun zaskučel: „Kam ty lidi dávaj ten med? Vždyť tu maji samý sádlo!“ Nikdo ho ale neposlouchal, protože reklamní dealer zase u výčepu rozdával lentilky zdarma. „A hele, támdle leje tvůj táta,“ řekl pan Vigo Rumburakovi. Na stěně ulpěla čísi slza. Dlouhovlasá dívka spočítala vajgly v popelníku, načež do sebe kopla patnácté pivo. Větrák se zastavil a rázem všichni v hospodě zkameněli. Tedy až na mladíka ve flanelové košili, který dožvýkal poslední sousto. Zřejmě na něj neplatily zákony vyššího bizarna, což se mu stalo osudným. „Duch trýzně sídlí v lese,“ oznámil Franz Kafka vyprodané Lucerně a skočil po hlavě do první řady. Kdesi v severní Africe prasklo stéblo pouštní traviny. Honzík Nerudů pošeptal plaše Karolíně Světlé, že je hezky ostříhaná. Protože čerti nedostali vízum do nebe, jeli na dovolenou na Kokořín. Musíme sníst psy. Řekl kdo? Řekl pan Majer, vypravěč televizních večerníčků, ty vole! „Stejně je to zrcadlo křivý a ukazuje samý nesmysly,“ řeklo sele Klárka a rozflákalo ho kopýtkem. „Já jdu pryč, to snad není ani možný, že takový dvě hovada budou učit,“ oznámila brýlatá dívka své hezčí polovičce. V tu ránu přišlo ráno. Ráno ve dveřích Armády spásy se Ála počal otáčet jako loukotě. A pak jsem se dočista zabil. "Když ti v kupé ječí tři slepice celou dobu, tak si z toho Viewegha nepřečteš vůbec nic." Břicho mi po smrti ještě chvíli mluvilo.